HISTORIE SOUTĚŽÍ V OVLÁDÁNÍ OVČÁCKÝCH PSŮ V ČR
První
oficiální Národní mistrovství v ovládání ovčáckých psů se konalo v roce
1973 v Nivnici. Účast na tomto i každém dalším Národním mistrovství si bylo
třeba vybojovat na některé z oblastních soutěží. I další tři ročníky Národního
mistrovství se konaly v Nivnici, v roce 1975, 1978
a 1984. Pak bylo Národní mistrovství ČR přejmenováno na “otevřené”. Uskutečnily
se čtyři soutěže. V roce 1986 v Opatově, 1988 v Biskupkách, 1989 v Nečtinech
a v roce 1991 v Rovečné. Bohužel, ani jednou nepřijel účastník ze 
zahraničí,
dokonce ani Slováci. I bez účasti zahraničních “závodníků” měly ovčácké soutěže
úroveň a velkou prestiž. Přijíždělo se na ně dívat poměrně velké množství diváků.
Od té doby však na území ČR nebyla zorganizována ani pastevecká zkouška, ani
žádná jiná soutěž v ovládání ovčáckých psů (až v Praze Letňanech dne
20.10.2000). Radikálně se totiž začaly snižovat stavy ovcí a o “nějaké” soutěže
nebo zkoušky v pasení nebyl zájem.
Soutěže v ovládání ovčáckých psů v letech 1973 až 1991 byly posuzovány podle pravidel, která vycházela z toho, jakým způsobem se u nás dříve páslo. Ovčák šel před stádem a jeden nebo dva psi stádo jistili z boku. Hodnotilo se, jak účastník soutěže a jeho pes (nebo psi mohl totiž soutěžit jak s jedním, tak se dvěma psy)) dokázali stádo přinutit k tomu, aby se buď páslo, nebo nepáslo. Při soutěži museli odvést stádo ovcí (asi 100 až 200 kusů) z jednoho košáru do druhého. Cestou plnili různé úkoly. Při tom prvním se převádělo stádo ke komunikaci vzdálené asi 50 metrů od košáru. Po komunikaci pak bylo vedeno asi 50 metrů v proudu o šířce 3-4 metry. Dalším úkolem bylo stádo na cestě obrátit do protisměru a cestou zpět minout traktor s vlekem. Pak museli psovod se psem (psy) přinutit stádo odbočit z komunikace a projít mezi dvěma kulturami tak, aby se nezačaly ovce pást nebo dokonce nevlezly do kultury. Následoval přechod stáda přes lávku (most). Jedním z nejtěžších úkolů bylo rozvinutí stáda k pastvě “naširoko” a vzdálení psovoda od něho. Posledním, osmým, úkolem bylo odvedení stáda z pastvy a jeho zavření do košáru.
Za každý úkol mohl účastník soutěže získat čtyři body. Ty se násobily různými koeficienty od jedné do pěti, takže mohl dosáhnout celkem sta bodů. Hodnotilo se nejen splnění jednotlivých úkolů, ale především způsob reakce psa na povely psovoda. Pes musel umět následující povely: "zůstaň”, “pomalu”, “místo”, “hop”, “stát”, “vrať”, “štěkej” a “hledej”.
Po roce 1991 byla “Pravidla soutěží v pasení ovcí” přejmenována na “Zkušební řád ovladatelnosti, pracovní a pastevecké upotřebitelnosti”. Řád byl schválen Českomoravskou kynologickou unií, zkouška měla zkratku PZP (pastevecká zkouška psa). Podle těchto pravidel již však nebyla u nás žádná zkouška zorganizována.
Co se u nás děje dnes
Dnes, díky tomu, že se opět začínají zvyšovat stavy ovcí, a to i díky finanční podpoře ministerstva zemědělství, kterou mohou chovatelé ovcí nárokovat, začíná se zvyšovat i zájem o využití psů k pasení ovcí. Na rozdíl od minulosti nejen pro skutečnou práci u stáda, ale i jako sport. Proč jako sport? Výcvik psa v pasení je totiž perfektní a přirozené zabavení psa, které skýtá radost psovi i jeho pánovi. Mnoho lidí v zahraničí, ale již i u nás, si pořídí stádečko “jen” asi deseti ovcí a jako “hobby” učí psa pást. Je to zajímavá i fyzicky náročná činnost. Výcvik psa v pasení může probíhat nejen u stádečka ovcí, ale i s jalovicemi, indickými běžci (zvláštní druh chodivých kachen), a mnoha dalšími zvířaty, které mají stádový pud (tedy ne například se slepicemi). Záleží hlavně na tom, jakým způsobem je výcvik veden a co psovi a jeho pánovi dává.
Podíváte-li se do světa (a stačí pouze na internetu), zjistíte, že výcvik psů a pořádání různých zkoušek a soutěží je někde téměř módní záležitostí. V některých zemích, například v Anglii, se soutěže pořádají téměř každý týden a navštěvuje je i velké množství diváků. Dokonce na anglickém televizním programu BBC se v sezóně každý týden objevuje téměř hodinový pořad s názvem “One man and his dog”, kde jsou kompletní ukázky z různých soutěží v ovládání ovčáckých psů, včetně bodového hodnocení jednotlivých disciplín od rozhodčího. K sehnání je spousta informačních materiálů, knih, videokazet. Můžete se zapojit do několika specializovaných internetových diskusních konferencí.
V současné době se u nás začíná prosazovat pasení (i pořádání soutěží v pasení) v tzv. “anglickém” stylu. Při tomto způsobu ovládání ovčáckých psů pes pracuje více samostatně a na větší vzdálenost od psovoda. Ten se stádem nechodí, ovládá ho z určeného místa, většinou pouze pískáním. Posuzování “anglického” způsobu práce ovčáckého psa, které se v různých obměnách (lišících se v detailech) prosadilo téměř všude na světě, jsme s určitými úpravami (například u zkoušky prvního stupně se povoluje, aby psovod šel se stádem) převzali v roce 1999 i v ČR. Byl vydán “Řád zkoušek a soutěží v ovládání ovčáckých psů”, který je schválen jak Českomoravskou kynologickou unií, tak Ústřední komisí pro ochranu zvířat MZe ČR (řád si je možné vyžádat u autora tohoto příspěvku). Garantem zkoušek je Kynologická jednota Brno, výsledky zkoušek zapisuje rozhodčí (delegovaný KJ) do průkazu původu psa. Úspěšné absolvování zkoušky ZPOP opravňuje ovčáckého psa k zařazení do pracovní třídy na výstavách a může významně přispět k získání titulů Klubový šampión, Český šampión práce či Mezinárodní šampión.
Po vzoru některých ovčáckých asociací v Evropě a Americe byla do našeho “Řádu zkoušek a soutěží v ovládání ovčáckých psů” zařazena i zkouška vloh ovčáckého psa (ZVOP). Slouží pro veřejné otestování vloh psa ještě před tím, než se u něj začne s důkladným výcvikem a než se bude moci zúčastnit zkoušek a soutěží vyššího typu. Pro organizátory těchto akcí je absolvování ZVOP zárukou, že se na nich neobjeví účastník se psem, který nemá pro pasení vlohy a pást neumí. Dalším důvodem pro posuzování vloh psa při ZVOP je umožnit lidem, kteří nemohou se psem pást (nemají ovce, ani jiná hospodářská zvířata), rozpoznat, zda jejich pes má v sobě geneticky zakódované vlastnosti, které může přenášet i na své potomstvo. Absolvování ZVOP neopravňuje psa k zařazení do pracovní třídy na výstavách.
Závěr
Věřme, že se po několikaletém útlumu chovu ovcí i ovčáctví, spojeném s výchovou a výcvikem ovčáckých psů k pasení ovcí či jiných zvířat, se zase v ČR tato tradice obnoví, ať již “jen” formou sportovního zápolení nebo formou skutečné a užitečné práce psů u stáda.